Při stojné fázi se jamka pohybuje po kloubní hlavici (v uzavřeném kinematickém řetězci) a dolní končetina se dostává za tělo do zanožení (extenze). Není-li kyčel dostatečně pevná a zároveň pohyblivá nahrazuje si tělo tento pohyb různými jinými strategiemi – obvykle vystrčením boku do strany (laterální posun) nebo pohybem v bedrech - nejčastěji prohnutím (lordotizace) či naklopením pánve dopředu (anteverze), rotací pánve a v případě nestability kyčelního kloubu a okolí poklesem pánve na straně švihové fáze kroku...